Kocbeřský pískovec je lokální název pro pískovce těžené u obce Kocbeře, které s ostatními dnes neprovozovanými lokalitami kukský-stanovicky, betlémský, doubravický a hradišťský pískovec spadají pod souhrnný název královedvorské pískovce. V obci Kocbeře se těžil pískovec od nepaměti o čemž svědčí dnes již zatopený lom v centru obce. Velkého rozmachu dosáhla těžba v baroku, zejména zásluhou rozsáhlých aktivit hraběte Šporka a činnosti sochaře Matyáše Bernarda Brauna , který z tohoto typu pískovce vytvořil mimo jiné známý soubor soch Betlém.
Zahájení těžby v současném kamenolomu započal v šedesátých letech státní podnik Povodí Labe převážně pro účely vodního stavitelství.
V roce 1992 vznikla těžební a zpracovatelská společnost KOKAM, spol s.r.o., která lom odkoupila a vybavila jej zařízeními pro úplné využití kamene včetně hrubé i ušlechtilé kamenické výroby.
Kocbeřský pískovec je jemnozrnný křemenný pískovec šedobílé až nažloutlé barvy, jeden z nejtvrdších a nejodolnějších pískovců v současné době v České republice těžených, jehož výjimečnou kvalitu prokázala rozsáhlá studie porovnávající pískovce z různých lokalit.
Dobývací metodou je těžba v jednotlivých těžebních řezech čelním způsobem. Pískovcový kámen z vrchní etáž se používá pro výrobu drtí, lomového kamene a prvků zahradní architektury. Ve střední a spodní etáži lomu se těží bloky určené k dalšímu zpracování řezáním na obklady a dlažby nebo štípáním na stavební kámen, dlažební kostky, haklíky a štípaný obklad.
